Po dvouleté pauze jsme se konečně podívali na libereckou Nisu v „normálním“ květnovém termínu. Cesta do Liberce byl skutečný zážitek, zvláště když se v jedné soupravě o dvou vagonech sejdou 2 týmy Kadaně, dva z Varů a dva z Lovosic – to si pak dvouhodinovou cestu odstojíte na jedné noze – a jak praví klasik, ještě ne na své 8o) Ale nakonec jsme v Liberci vystoupili v dobré náladě a přenesli ji i na hřiště, kde jsme rezervní tým Orky s přehledem přehráli 5:0. Kdyby mi někdo řekl, že náš pátý gól bude poslední, který na turnaji dáme, nevěřil bych… Sobotní ráno v pohodě, přispali jsme si a v půl druhé nás roznesli na kopytech hráči Black Angels – 0:8. Pak přišly dva infarktové zápasy s Mývaly ze Starého Harcova a pražskou Slávií. V obou jsme mohli jen litovat, že se florbal hraje na góly, a nikoliv na držení míčku…. šancí bezpočet, ale bez nápadu a překvapení, a hlavně příliš individualisticky řešené. A tak soupeřům vždy stačilo jednou využít našich chyb nebo otevřené obrany – 0:1 a 0:2 a skončili jsme 4. ve skupině. A to byla chyba, protože pavouk play-off nám za soupeře přihrál výběr Královehradeckého kraje. Ani naše enormní snaha a asi nejlepší výkon na turnaji nestačily proti budoucím finalistům na víc než porážku 0:5, která pro nás znamenala konec hned v osmifinále.
Celkově turnaj neúspěšný výsledkově, na druhé straně nechyběla bojovnost, snaha a nasazení. Chyběla trocha klidu v zakončení a přehled a lepší řešení situací před soupeřovu brankou… pokud na tom zapracujeme a poučíme se z chyb, věřím, že na Prague Games předvedeme lepší výkon.
Sestava: Kabelka – Ultsch, Kopp, Prchlík, Vandrovec – Dittrich, Kadlec, Bureš, Grmela, Marvánek, Durek, Svoboda, Landa
Zapsal: ne zrovna nadšený kouč 8o/